Turistické zajímavosti

Římskokatolický kostel sv. Hedviky

Výstavba kostela spadá do konce 19. století. Díky rozvoji těžby černého uhlí v naší obci narůstal i počet věřících a tím i potřeba kostela. Doubrava patřila do farnosti v Orlové, ale zdejší kostel však již svou kapacitou nestačil. Pozemek k výstavbě věnoval Richard Mattencloit. Stavbu navrhl architekt a stavitel Bedřich Fulda z Těšína. Posvěcení základního kamene proběhlo 30. září 1894 a celá stavba byla dokončena v roce 1898. Dne 15. října 1898 na svátek sv. Hedviky byl kostel slavnostně vysvěcen. Na žádost doubravských občanů se stal kostelem farním a obec Doubrava samostatnou farností. Více informací naleznete na stránkách farnosti.

Husův sbor

Kostel Husova sboru byl v Doubravě vybudován v roce 1928 architektem a stavitelem Čeňkem Volným, bývalým italským legionářem. Kostel patří Církvi československé husitské, která jeho stavbu financovala ze sbírek místních věřících v letech 1921 – 1928. Kostel byl prohlášen kulturní památkou rozhodnutím ministerstva kultury ze dne 15. 11. 2001. Za dobu své existence prošel kostel několika rekonstrukcemi a mnoha opravami. U příležitosti svých sedmdesátin dostal i kostel Husova sboru, který znají občané Doubravy spíše pod stručným názvem Husův sbor, dar v podobě celkové rekonstrukce, včetně zabezpečení základů proti následkům vlivů důlní činnosti. Slavnostní znovuotevření s díkůvzdáním se uskutečnilo v neděli 25.října 1998. K Husovu sboru patří také hudba. Varhany známé krnovské značky Rieger-Kloss poprvé zazněly 09.09.1957. Jedná se o jednomanuálový nástroj s širokým spektrem zvukových možností. Vynikající akustika kostela je využívána k pořádání koncertů.

Národní dům

Národní dům v Doubravě je důležitým kulturním centrem v obci. Jeho prostory slouží zejména spolkům a organizacím. Obec Doubrava patřila k obcím s bohatým kulturním a spolkovým životem. Na začátku 20. století chyběly Doubravě prostory vhodné pro společenskou činnost. Zájmové organizace a místní spolky se v této nelehké době cítili utlačovány a daly podnět k postavení Národního domu. Plány připravil stavitel Miroslav Martinec. Slavnostní otevření, které mělo být podle dochovaných pramenů velice okázalé, se konalo 3. a 4. října 1903 za účasti spisovatele Františka Sokola Tůmy. V Národním domě se koná řada společenských a kulturních událostí, je zde v provozu restaurace.

Doubravská dřevěnka

„Dřevjonka“ – roubený dům č.p. 81. Jedná se o ojedinělou zachovalou stavbu lidové architektury v prostoru ostravsko – karvinského uhelného revíru. Její hodnota spočívá nejen jako dochovaný doklad tradičního stavitelství, ale i ve vztahu k historickému vývoji obce. Doubravská dřevěnka je vnímána starousedlíky jako první škola v Doubravě. Počátky vzdělávání v Doubravě jsou velmi těžko historicky zjistitelné. První doložitelná informace o vzdělávání v českém jazyce je však již z roku 1808. Vyučování v té době probíhalo nejspíše nepravidelně a se školským systémem té doby mělo pramálo společného. V době roboty, kdy na venkově byla každá ruka dobrá, se vzdělávání setkávalo s malým porozuměním. Výuka probíhala během let v rodinných domech. V období 1848-1851 se česká škola nacházela v budově velkostatku barona Mattencloita na tzv. folvarku, a dle zdrojů také od roku 1850 v pronajaté dřevěnce č.p. 81 (na místě dnešní dřevěnice). V současnosti je celý objekt značně ohrožen zvedajícími se spodními vodami v dané oblasti. Věříme, že připravované sanační práce zachovají tuto ojedinělou stavbu pro další generace.

Socha sv. Jana Nepomuckého

Socha sv. Jana Nepomuckého v životní velikosti, která byla v roce 2013 zrestaurována, je umístěna na vysokém čtyřbokém soklu. Na přední straně podstavce se nachází reliéf dvou zkřížených palmových ratolestí (palma je symbolem vítězství) tvořící rámec vtesaného monogramu P. Marie. Na přední straně trnože je v rámu vytesán letopočet MDCCCLXXI (legenda k letopočtu: M = 1000, D = 500, C = 100, L = 50, X = 10, I = 1). Socha světce je ztvárněna v tradičním šatu s biretem na hlavě. V levé náruči drží kříž a v pravé ruce drží palmovou ratolest. Janova svatozář je doplněna pěti hvězdami, které zastupují legendu, podle níž vltavští rybáři nalezli po smrti Janovo tělo, případně pět ran Kristových či písmena latinského „tacuj“ (mlčel jsem). Nevyzrazení zpovědního tajemství bývá na některých vyobrazeních sv. Jana Nepomuckého symbolizováno prstem na ústech. Hvězdy kolem hlavy jsou atributem velmi zvláštním, neboť s hvězdami kolem hlavy je zobrazována pouze Panna Maria. Pro svou mučednickou smrt se sv. Jan Nepomucký stal symbolem mlčenlivosti, strážcem mostů a tajemství, patronem právníků, lodníků, vorařů a mlynářů. Lidé uctívali sv. Jana i jako ochránce před povodněmi. Proto bývá často osazován na mosty či k potokům a studánkám.

Jezero Kozinec

V oblasti, kde se jezero nachází, byla v minulosti zástavba rodinných domů, která musela ustoupit těžbě uhlí. Následkem této těžby, a s tím souvisejícími poklesy území, postupně vznikla největší vodní plocha v obci Doubrava – jezero Kozinec, které převzalo svůj název původní lokality. Již v době prvních poklesů začala postupná rekultivace území navážkou hlušinové sypaniny pro vytvoření budoucích ostrovů a poloostrovů, původní záměr byl však významně redukován do současné podoby – vznikl protáhlý „Rybářský“ poloostrov, který odděluje rozliv Karvinského potoka a jezero Kozinec, a „Oválný“ poloostrov. V průběhu času se jezero Kozinec stalo významným hnízdištěm ptáků a útočištěm chráněných druhů živočichů a rostlin. V současné době, kdy již došlo k doznění důlních vlivů na povrch, dosahuje hloubka jezera přes 20 m. Rekultivační práce budou pokračovat ještě v úpravách břehových částí a finálním ozeleněním. Již dnes jezero Kozinec představuje významný a hodnotný biologický útvar v krajině, cílem rekultivace je pak zajistit, aby se stal významným pohledovým a funkčním prvkem na území obce, který bude stát za to navštívit.