Pravděpodobný vznik obce
Vznik Doubravy je jen těžko historicky zjistitelný. Existují však domněnky, které přičítají vznik kolem roku 1150. Prvním, i když sporným důkazem o existenci Doubravy je zpráva z 26. května 1229. Papež Řehoř IX oznamuje týneckému opatovi Luitfridovi a všem bratřím klášterním, že potvrzuje klášter týnecký s veškerým příslušenstvím, dědinami, kostely, desátky, myslivostí, rybolovem nejen v Polsku, ale i ve Slezsku. Ve zprávě byla zmínka mimo jiné i o Dúbrově. Vznik samotné Doubravy musí však být o mnoho starší, než je zmínka v papežské listině. Začátek vývoje vesnice se může posunout do první poloviny 12. století. To je však jen úvaha, která není podložena žádným písemným dokladem. Místo pro osídlování bylo v oblasti Doubravy velice příhodné. Bylo vzdáleno na půl dne cesty od hradiště v Těšíně. Úval, otevřený směrem na jihovýchod byl chráněn ze severu a západu mohutným dubovým lesem, který chránil území před prudkými větry a sněhovými bouřemi. Řeka Olše zajišťovala obživu rybolovem, okolní lesy pak lovem zvěře a sběrem ovoce. Les byl rovněž zdrojem palivového dříví. Domky osadníků se stavěly podél malého potůčku. Tudy rovněž vedla první cesta přes vesnici, která pokračovala ke kapli do Orlové.
Předpokládaný vznik názvu obce
Povinností všech panských kanceláří byla evidence počtu nevolníků, jejich rozmístění podle místa zabydlení. Pro svou lepší orientaci byli panští písaři nuceni rozlišovat nevolníky podle místního poznávacího znamení. Tím byl u prvních osadníků na místě nynější Doubravy dubový les, neboli dúbrava. Tohoto označení "z dúbravy" užívali pak panští písaři při záznamech do urbářů nebo v seznamech desátků a odpracovaných robot. Při rozšíření samoty na vesnici již zůstalo jméno jako vesnice Dúbrava. "Takovým způsobem asi vznikl název Doubravy a podle papežské listiny se za datum vzniku považuje 26. květen 1229", uvádí ve svých rukopisech pan František Willerth, kronikář a doubravský historik. Další zmínka o Doubravě se objevuje v listu opolského knížete Vladislava. Dne 2. května 1268 se rozhodl zřídit v Orlové filiální opatství týneckého kláštera. Ve zmíněném listu je uvedeno: "Ve jméno Otce, Amen. My Vladislav z boží milosti kníže Opolské známo činíme, že obdarování našich předků slavné paměti, jakéž bratrům řádu sv. Benedikta byli učinili ku kapli v Orlové, kdež jim i některé dědiny s veškerým příslušenstvím, s požitky a svobodami byli pustili milostivě obnovujeme: totižto sůl veskrze i s Dúbrawou a všemi lúkami.......všecko přísežné slušeti bude kostelu výše jmenovanému."
Nedávná minulost, osamostatnění obce
Za dob komunismu docházelo k násilné integraci obcí. Podle rozhodnutí tehdejšího OV KSČ byla Doubrava k 1. říjnu 1974 připojena k městu Orlová. Samozřejmě, že grandiózní výstavba socialistického města zastínila jeho okrajová území. Navíc doly v okolí obce (Čs. armáda a Doubrava) velmi ovlivňovaly těžbou celkový život a infrastrukturu v obci. Docházelo k demolici domů. Mladí lidé dávali přednost pohodlnému a levnému bydlení na sídlištích. Koncentrace obyvatel a anonymita sousedů vyhovovala totalitnímu režimu a tím započala pomalá likvidace obce. Z dřívějších tří škol zůstala pouze dvoutřídka s 32 žáky. V místech velkých poklesů, které byly způsobeny zvyšujícími se požadavky na těžbu uhlí, se měl navážet odval a měla následovat velkoplošná rekultivace. Naštěstí přišel listopad 1989 a byl vyslyšen hlas rozumu.
Od prvních dnů roku 1990 občané usilovali o osamostatnění obce. O samostatnosti rozhodli občané peticí, kterou podepsali téměř všichni. Komunální volby se v roce 1990 konaly již v samostatné obci. Obecnímu zastupitelstvu v čele s Radomírem Trvajem nastala úmorná práce, boj s byrokracií a přežitými názory, přesvědčovací kampaň mezi spoluobčany a realizace nových zákonů a nařízení. Obnova činnosti obce tak, aby plnila své poslání a zabezpečila pokojný život obyvatel se dařila již v prvním roce samostatnosti.
Byla provedena oprava a rekonstrukce obecní budovy a bylo zřízeno bezbariérové zdravotní středisko i zubní ambulance, byla obnovena radnice i obřadní síň, byl zřízen stavební úřad. V roce 1993 byl nákladem 2,5 miliónů korun opraven Národní dům, středisko kultury a tělovýchovy, který v témže roce dovršil devadesáti let své existence. Došlo rovněž k celkové rekonstrukci školní budovy. Náklady na tuto akci představovaly 5,2 milióny korun. V červnu roku 1992 proběhlo na návrh obecního úřadu územní řízení pro umístění skládky na Doubravském kopci. Stavba byla účelově dotována Okresním úřadem Karviná. 20. června 1994 byla skládka tuhého komunálního odpadu v Doubravě uvedena do zkušebního provozu. Skládka je v současné době uzavřena, skládkování bylo ukončeno a celé území rekultivováno. Rozsáhlou akcí byla oprava trojdomu na náměstí. Společnost OKD uhradila částku 4 miliónů korun, podíl na opravách nesla i obec. V době od 7. července roku 1997 byly prováděny opravy domu č.p. 127, kde se nachází prodejna potravin firmy EMEL. V roce 1998 byla dokončena rekonstrukce a skleštění obecního úřadu. Současně byly zahájeny stejné opravy pošty. V červnu 1998 byly zahájeny stavební práce na objektu mateřské školy. V rámci těchto prací byly provedeny nutné opravy, jako nátěry oken a podobně.V červnu 1998 byly zahájeny práce na skleštění objektu č.p. 572 ( býv. učitelský dům). Po několikaletém úsilí se obci podařilo realizovat jeden z posledních úseků veřejného vodovodu, kde se dosud muselo využívat vlastních studní. Jednalo se o úsek v délce 800 metrů od hranice s Dětmarovicemi k domku č.p. 507 ing. Pryszcze. Stát přispěl dotací ve výši 950 tisíc korun a obec ze svého rozpočtu částkou půl miliónu korun. 30.červen 1998 byl pro Doubravu významným dnem. Za účasti starostů okolních obcí a dalších hostů byl slavnostně předán do užívání rekonstuovaný bytový dům č.p. 348 se šestnácti novými byty. V blízkosti byla rovněž vybudována čistička odpadních vod v hodnotě 4,5 miliónů korun, na kterou budou kromě rekonstruovaného objektu napojeny i další čtyři obecní domy. U příležitosti svých sedmdesátin dostal i kostel CČH, který znají občané Doubravy spíše pod názvem Husův sbor, dar v podobě celkové rekonstrukce, včetně zabezpečení základů proti následkům vlivů důlní činnosti. Slavnostní znovuotevření se uskutečnilo v neděli 25. října 1998. 21. září 1998 schválilo obecní zastupitelstvo územní plán obce, platný do roku 2010. Významnými podklady a dokumenty pro přesné formulování závazné a směrné části územního plánu byly mimo jiné "Změna podmínek ochrany ložiska černého uhlí", střednědobý výhled těžby do roku 2002 a výhledové řešení rekultivace území obce do roku 2010. Stavební úřad požádal o stanovisko celkem 32 dotčených orgánů státní správy. Z jednání vzešlo 104 připomínek, z toho 98 bylo zapracováno do územního plánu. Obec se dostávala z nejhoršího, byly opraveny nejdůležitější budovy v obci, opravena infrastruktura, byly vytvořeny podmínky pro kvalitní vzdělávání a spoustu dalšího...
Mnoho budov bylo po osamostatnění obce opravováno. Na fotce je Národní dům před jeho první velkou opravou.
